Languages

Hostováno na Permahost.com

Obrázky ze setkání

 

Lesní školka Rarášci začínala jako lesní mateřské centrum. Zde je několik zápisků a obrázků z lesních dní, které jsme společně strávili.

 

 

Léto 2010 Otevíráme lesní školku!

 

Lesní školka Rarášci otevírá svou první lesní třídu od září 2010! 


 

28.6.2010 Hliněné hrátky

 

Sluníčko je již silné, tak náš uvítací herní kroužek skončil poměrně brzy, abychom se šli rychle schovat do svěžího lesa. Tam jsme z jílu a slámy umíchali směsi, z nichž jsme vytvářeli různá zvířátka, která se více či méně podobala svým příbuzným v přírodě. Jelikož šlo o poslední pondělí před prázninami, šli jsme se rozloučit s přístřeškem, který jsme stavěli před několika týdny. V něm jsme poslechli pohádku o květinové víle a zamávali domečku nashledanou za dva týdny, kdy se mnozí z nás setkáme na přívesnickém táboře, tentokrát bez rodičů.

 

 

21.6.2010 Zvonkohra pro vítr v lese

Tentokrát se opět ukázaly dešťové mraky, které už ovšem nikoho z pravidelně příchozích dětí a maminek nepřekvapily. Vydali jsme se proto opět do známého lesa, který nám poskytl příjemnou ochranu před sem tam padnoucí kapkou. Po svačince jsme se horlivě pustili do sbírání kusů větví různých délek a připevnili k nim provázky k zavěšení. Postupně od největšího do nejmenšího jsme pak tyto kousky připevnili na dobře dostupnou větev dubu, který stojí na kraji lesa. Společně jsme si následovně všichni užili koncert, kdy si děti si pak na tuto závěsnou zvnokohru mohly vyťukat jakoukoliv svou oblíbenou písničku.

 

14.6.2010

Znova se z nebe snášel déšť, a my jsme se zvědaví vydali podívat, zda náš přístřešek v lese stále stojí. Místní lesník nám řekl, že svým pobytem jsme vyhnali lišky z jejich nory, kterou měli nedaleko. Snažili jsme se ji najít, ale bez výsledku. Náš domeček stál jako nově postavený - tak dobře se děti do stavitelských rolí vpravily.

 

7.6.2010 Lesní domeček

Po dlouhém čase deštivého počasí se k nám konečně přidalo sluníčko, a tak se tento den sešla rekordní skupinka maminek i dětí. Po úvodním kroužku, který byl poněkud delší než se všichni mezi sebou dostatečně seznámili, jsme se vydali do hloubi lesa, kde jsme se snažili najít příhodné místo ke stavbě lesního domečku. Když jsme ho objevili, maminky i děti se proměnily v pilné mravenečky a pobíhali sem a tam s větvemi i klestím, takže brzo mezi smrky vyrostla chaloupka jako z pohádky. Tu jsme si samozřejmě také zahráli a měli radost, že se všechna zvířátka, od Žabky Kuňkalky, přes Kočičku Mňoukalku či Zajíčka Ušáčka až po hodného Medvěda v domečku mohla pohodlně schovat.

 

  

 

4.6.2010

Připravily jsme program pro maminky s dětmi z Mateřského centra Rybička v Litovli. 

 

24.5.2010
V gumákách a gumových oblečeních jsme prošli posekanou louku, "vláček" dětí to již zvládá za docela krátký čas a celkem bez přemlouvání rodičů, aby je vzali do náručí. V lese děti objevily, že gumáky po kloužou po obnažené kládě a že mohou podklouznout i při skoku z pařezu. Prošli jsme kolem stromu, do něhož někdo před časem necitlivě seknul a on teď hojil svou ránu mízou. Děti pozorovaly mravence, jak se pod jeho kůrou ukrývají. Po cestě zpátky se v trávě objevila ještěrka a hbitě uhýbala před chtivými dětskými rukami.

17.5.2010
Deštivé počasí pokračuje, avšak přišly dvě nové maminky a jeden tatínek s dohromady třema dětma. Kdybychom se sešli všichni, bylo by nás již třináct rodičů a sedmnáct dětí! Snad, jak se počasí vysuší, setkáme se společně. Z deště nakonec nic nebylo, a tak jsme šli procházkou k lesu, a v lese jsme ještě objevovali další zajímavosti. Tentokrát nám vůbec nezbyl čas na plánovanou výrobu závěsných zvonkoher. Děti si však užily bahna, říkadel, povídání a pohádky.

10.5.2010 Uvijeme věneček
Pampelišek plná louka, jen sluníčka poskromnu. Děti se zanořily do vzrostlé louky, trhaly a nosily pampelišky, nechaly se ozdobit a na závěr jsme uvili několikametrový řetěz, který ozdobil jednu košatou jabloň. Adámek slavil své třetí narozeniny, tak jsme mu "upekli" dort z písku a popřáli mnoho radostných her.
  

3.5.2010 Šití pohankových míčků
Chvílemi mírně poprchává, přesto se vydáváme na louku. Objevili jsme klády, z nichž se výborně skákalo, svažitý kopec, z něhož se rychle dalo seběhnout k mokřadům u jeho úpatí, v mokřadu bylo pěkné bahýnko, v němž rády uvízly gumáčky a nejedno dítko z toho mělo velkou radost či překvapení hraničící s bezmocí. Porovnali jsme si velikost botů a vyběhli kopec k baťůžkům. Skřítek z cizí země je již očekávaným přítelem. Když se objevil, děti se nechaly hladit, zdravily se s ním, hrály hry. Těsně před největším deštěm jsme otevřeli dveře našeho přístřešku a dali se do šití míčků, které jsme plnili pohankovými slupkami a rýží. Příště si s nimi zkusíme nějakou říkanku v kruhu.


26.4.2010 Výroba špalíčků a hry s nimi
Tráva na naší louce roste, tak se zpočátku hodí vzít si gumáčky. Brzy nás však teplé sluníčko přimělo k tomu, že jsme postupně odkládali bundy i svetry, některé děti chodily bosé. Pilka na uříznutí špalíčků do správné délky šla od ruky k ruce, hlavně u kluků měla úspěch, tak jsme se střídaly v pomoci. Špalíčky jsme ozdobili a pak je položili na stojící špalík. To bylo radosti, když se někdo strefil a špalíček shodil. Jiní se radovali z toho, že špalíčky brali a stavěli, další chtěli jen shazovat. Rozdíly ve věku dětí jsou opravdu viditelné, a z tohoto bohatství se můžeme velmi učit - dospělí i děti.
  

19.4.2010 Zdobení stromů
I stromy jsou rády, když jim věnujeme několik myšlenek.... natož, když jim připravíme ozdobu, na niž může vítr hrát své  melodie. Po krátké procházce po louce, po několika zastaveních u hraničních kamenů, na nichž jsme zkoušeli skoky bez držení a s pomocí maminek, po prozkoumání půdy, myších děr a otisků koňských kopyt jsme usedli ke svačince a po ní jsme tvořili zvonkohry z mušlí a pentlí. Jako obvykle nás navštívil skřítek z cizí země, v níž se mluví jen anglicky. Tentokrát se mu opravdu dařilo, děti jej nechaly lozit po dlaních a pažích, stříhaly s ním tuhá vlákna starých rostlin v trávě a skřítek jim zpíval a říkal básničky. Za zpěvu a rachotu zvonkoher (děti se od nich nemohly odloučit) jsme pak došli k malé hrušni, na ni své výtvory zavěsili a v kroužku jsme ji ještě zazpívaly o tom, jak se stromy zelenají, ptáčci zpívají a jak je zima již za námi.


12.4.2010 Jarní hry - výroba a cvrnkání kuliček
Trochu nás zmohly nemoci (neštovice a nachlazení), tak jsme se sešly jen tři maminky a čtyři děti. Stále v mokré trávě, ale se sluníčkem v oblacích jsme našli potůček a u něho malý hájek. S sebou jsme nesli trochu jílovice, z níž se výborně dělaly kuličky. Do důlku je pak děti jen házely a ani jim nevadilo, že některé je chtějí mít všechny uvnitř a jiné venku. Chvíli z něj byla postýlka přikrytá listím, chvíli domeček. Dnes u nás byl dvouletý chlapeček, kterého tatínek přivedl a zase odjel. Chvíli trvalo, než se chlapeček uklidnil z pláče, mluvily jsme na něj střídavě dospělí, děti i zprostředkovaně malý panáček, pak jsem jej ještě plačícího vzala do náručí, přenesla přes potok a nakonec jej všechny činnosti natolik pohltily, že na svůj smutek zapomněl a s námi se bavil a smál. Velmi nápomocná byla právě jílovitá hlína, do níž mohl zabořit své dlaně a nechat se hladit její jemnou strukturou.

 

29.3.2010 Šití velikonočních zajíčků
Hry a tanečky v kroužku nabírají s jarem novou sílu - chvíli jsme tancovali všichni spojení v kruhu za ruce, chvíli maminky tancovaly v páru se svými dětmi a pak se děti osmělily a schovaly se po jednom do kroužku jako malý zajíček nebo ježek. Po cestě přes louku nás doprovázely malé kočky, zastavení tedy bylo mnoho. Skřítka z cizí země dnes zajímal traktor, který v lese na protějším kopci svážel dřevo. Zdržel se i na svačinku. Po ní jsme pak vytáhly šitíčko, filcované kousky a vlnu a z toho všeho vytvářely zajíčky různých barev. Děti byly velice tiché, bavily se nůžkama, nitěma a všechnu svou pozornost soustředily kolem nás. Nakonec se přece potřebovaly proběhnout, a tak jsme utíkali dolů z kopce k mokřadům a pozorovali, jak z vlhké půdy prokvétají orseje a vedle sasanky. Od vody a jejího měkkého zurčení se dětem moc nechtělo, takže jsme se z louky vrátili až v poledne. Pohádkou o Palečkovi jsme se sice rozloučili, ale ještě stále bylo co objevovat.....

22.3.2010 Vynášení Morany
Se zimou jsme se rozloučili výrobou slaměných Moran, které jsme za zpěvu donesli k potůčku, některé zapálili a hodili do vody. Děti je pak postrkovaly, když se zastavily o břeh či větévku. V jedné zahradě však přece jen zůstaly déle, neboť jsme tam již neměli přístup, a tak jsme si popřáli, aby foukal příznivý vítr, voda nabrala na síle a Morany už přenechaly vládu Jaru. Na druhý den, kdy jsme se tam vydali už v menším kroužku, tam už Morany nebyly. Jaro přišlo k nám!

  

 

Lesní mateřské centrum v Podolí u Bouzova (u Mohelnice, Olomouce) již nějakou dobu funguje. Rozhodli jsme se proto, že o svých toulkách budeme krátce psát, abychom si později mohli připomenout, co všechno jsme společně zažili. čekají nás dny naplněné programem, který vychází z waldorfské pedagogiky a z filozofie lesních mateřských škol (forest kindergarten, waldkindergarten). Především však vychází z toho, s čím jednotlivé děti a rodiče přicházejí. Těšíme se na společné toulky nejrůznějšími zákoutími přírody kolem nás i v našem nitru.