Když důvěřujete zemi – ekologické myšlení v České republice

I když se může do jisté míry zdát, že neustále preferujeme pouze moderní pohodlný život, čím dál tím více posiluje také trend návratu k přírodě a ke zdravějšímu stylu života. Respektování přírody se následně projevuje nejrůznějšími způsoby – někdo si rád nakoupí bio potraviny, někdo si je chce vypěstovat sám a někdo chce žít v souladu s přírodou a jejími dary co nejvíce. Pojďme se podívat, jak silný je tento vztah napříč Českou Republikou.

Od biookurky po plnou soběstačnost

Do určité míry si všichni uvědomujeme, že přírodu je třeba respektovat a že pouze díky dobré zemědělské úrodě máme co jíst. Ruku v ruce s tím jdou ale také myšlenky, zda se k ní chováme ohleduplně a zda ji naopak svým užíváním neničíme. Stejně tak si klademe otázky, jaká je kvalita toho, co vypěstujeme.

Nabídka zboží a potravin vyrobená s respektem k přírodě

Řadoví spotřebitelé si uvědomují, že dosavadní trend důvěry v techniku a chemii mohl být slepý a že pravé bohatství skrývají čisté přírodní produkty ve formě, jakou znali naši předci. Odkláníme se od masové výroby zeleniny a naopak oceníme místní neošetřenou zeleninu nebo šetrnou kosmetiku. Trh na tuto poptávku pružně reaguje a nabízí dostatek takového alternativního zboží.

Podpora ze strany ekologických hnutí

V České republice již funguje rozsáhlá síť ekologických center, která se veřejnosti snaží zábavnou a nenásilnou formou přiblížit přírodní mechanismy nebo ukázat,

jak se dá žít v souladu s přírodou. Vedle těchto center působí také celá řada ekologických hnutí, které se na šíření povědomí o darech a síly přírody podílí.

Myšlenka plné soběstačnosti

Můžeme se setkat také s myšlenkami na plnou soběstačnost, kdy se respekt k přírodě radikálně projeví i ve stylu života. Podívejme se na příklad sdružení PermaLot, které chtělo přesně tyto myšlenky šířit. Za cíl si dalo vybudování ekologické komunity lidí a vytvoření modelu místní soběstačnosti. Společně začali budovat ekologickou vesničku na rozloze asi 10,5 ha ve vesničce Bouzov-Svojanov. Společnými silami se pustili renovace hlavní budovy a změny přibývaly podle dostupných prostředků, počtu dobrovolníků a darů. Jako vybavení sloužily staré nepotřebné věci, sprchy a toalety umístili do blízkosti kompostovacích jednotek, aby voda dále posloužila. Vykopali vlastní studnu a na elektřinu využívali fotovoltaické panely.

Velkým dílem přispívali dobrovolníci a mládež z výměnných pobytů. Postupem času vznikla i lesní školka. Postupně byla výnosnější také úroda ze zahrady, která se stala i částí zdrojů příjmů (hlavní zdroj byla činnost tábora).

I přes několikaletou snahu o vybudování kýžené komunity se cíle nepodařilo dosáhnout a v roce 2013 se sdružení přestěhovalo do Norska. Podle slov zakladatele na tyto myšlenky ještě okolí nebylo připraveno.

Souznění s přírodou v určitých mezích

Respekt k přírodě má v České republice poměrně silnou podporu. Nejčastěji se jedná o ekologická hnutí a ekologická centra, která nabízí vzdělávací aktivity jak pro nejmenší děti, tak i pro firemní zákazníky. Snaží se šířit respekt k zemi, půdě a všemu, co příroda vytváří. Vznikly zde i snahy sdružení PermaLot o vytvoření svébytné komunity, která bude z přírody čerpat maximum, čímž s ní bude v souladu a nebude ji zatěžovat. Principy dobrovolnictví a soběstačnosti se však nepodařilo dlouhodobě udržet a rozvíjet. Zdá se tedy, že tento životní styl nemá masovější podporu.