Všichni máme určitou představu o tom, co je to vlastně daňový ráj – země, kam se uchylují velmi zámožní podnikatelé a firmy s vysokými zisky, aby těžili z nízkých daní, své zisky dále zvyšovali nebo své peníze tak říkajíc „vyprali“. Takovýchto zemí je poměrně velké množství, např. Bahamy, Kajmanské ostrovy, Nizozemí, Kypr, Panama, Spojené arabské emiráty nebo Hongkong. V posledních letech se stává stále oblíbenější destinací také Malta (v roce 2019 přibylo 14 nových firem). Pojďme se společně podívat proč.
Vysoké zisky díky hazardu
Daňové ráje musí mít za společného jmenovatele vysoké zisky z určitého odvětví, díky kterému si mohou dovolit snížit daně (nebo je zrušit úplně). Vysoké daně a nedostatečná ochrana ze strany státu jsou nejčastějším důvodem, proč firmy svá sídla do těchto zemí přesouvají. Velmi častým zdrojem takovýchto zisků se stávají kasina a zábavní centra. Důvody jsou jednoznačné. Hazard, sázení a celá tato branže produkuje neuvěřitelné zisky. I když stát samozřejmě profituje i z dalších odvětví, hazard je jednou z hlavních žil, kudy tečou peníze. V kombinaci se zeměpisnou polohou Malty, která jí určuje vysokou turistickou atraktivitu, jde o takřka přirozené propojení – turisté sem jezdí nejen za poznáním, ale také za zábavou. Co jiného je lepším zosobněním zábavy, vzrušení a napětí než kasino.
Význam příjmů z kasín a hazardu je častým rysem daňových rájů. Snad nejznámějším příkladem může být Monako a jeho kasino Monte Carlo. To se začalo vyplácet brzy po svém vzniku a jeho popularitu maximalizovalo zavření všech kasín v tehdejší Německé říši. Za této situace byly zisky z kasína tak závratně vysoké, že si kníže mohl dovolit zrušit daně pro fyzické osoby.
Daňové úlevy
Díky finančnímu zisku z hazardu je možné snížit daňovou sazbu nebo naopak zavést určité úlevy a refundace. Oficiální daňová sazba na Maltě je 35% a je tak nejvyšší v rámci EU. Je zde však velmi příznivý systém refundací, kdy lze žádat o vrácení 6/7 ze zaplacené daně z příjmu. Díky tomuto poměru se celých 30% zisku vrátí akcionářům zpět a výsledná sazba je 5%. A to je již obrovský rozdíl. Zajímavostí může být, že na Maltě mají své dceřiné společnosti některé německé firmy, jako např. Puma, BMW nebo Deutsche Bank.
K tomuto nastavení patří ještě jedna obrovská výhoda maltského systému – osvobození pro holdingové struktury. V případě, že maltská společnost vlastní min. 10% podíl v zahraniční dceřiné společnosti, vytváří spolu tzv. participating holding. Prodej akcií a podílů v dceřiných společnostech jsou zde osvobozeny od veškerých daní. To platí i pro výplaty dividend.
Benefity podle potřeb firmy
Daňové ráje se v dalších podmínkách liší. Proto si musí firma uvažující o přesunu sídla do zahraničí zvolit (často s pomocí agentury), která země je pro ni vhodná. Odlišuje se např. míra byrokracie (povinnost vést účetnictví a podávat daňové přiznání) nebo výše základního kapitálu.
V případě Malty můžeme za plusy považovat velmi širokou síť Smluv o zamezení dvojího zdanění (která platí i pro ČR). Díky ní se na platby mezi Maltou a ČR vztahují velmi výhodné sazby srážkových daní (5% pro dividendy a licenční poplatky a 0% pro úroky).
Budoucnost daňových rájů
I přes určité odlišnosti a podmínky mají daňové ráje společné daňové zvýhodnění a jiné úlevy. Ekonomický zisk pramení z jiných příjmů a velmi často se na něm podílí hazard nebo cestovní ruch. Vzhledem k finančním únikům, ke kterým zde dochází (proti kterým se snaží vlády bojovat), jsou tyto ráje stigmatizovány a v současnosti mnoho firem své působení ukončuje. Je otázkou, do jaké míry dokáží vlády proti této problematice bojovat.
